V roce 1991 přišel finský student Linus Torvalds s projektem vlastního operačního systému „Freax“, jako alternativou k tehdejším drahým nebo nepraktickým systémům. Začal vývojem jádra systému (kernelu), které přímo komunikuje s hardwarem a stalo se tak základem všech Linuxových operačních systémů, včetně Androidu. Na jeho počest byl jeho projekt „Freax“ přejmenován na „Linux“. Linus Torvalds jako hlavní správce jádra je stále klíčovou osobností Linuxu, více než 30 let od vzniku projektu.
Linux je svobodný operační systém, jehož jádro je vydáno pod licencí GPL (General Public License). Vyznačuje se flexibilitou, stabilitou, efektivitou a bezpečností, což mu umožňuje široké uplatnění. Linux slouží jednak nenápadně v různých zařízeních, domácích spotřebičích, stejně tak na serverech ve firmách (databázové, e-mailové, webové, …). Častěji bývá už i na uživatelských počítačích k běžnému používání (internet, kancelářské a multimediální aplikace).
Jedná se o svébytný operační systém, s vlastní filozofií a způsobem práce. Je to především o chuti Linux tvořivě poznávat.
Jde o prvotní otázku. Každý operační systém má své přednosti a nedostatky. Jsou subjektivní. Ať už uživatel přechází k Linuxu, nebo od něj jinam, každému vyhovuje něco jiného. Každopádně by k novému systému měl přistupovat jako k alternativě předešlého, včetně aplikací a ne jako k identické náhradě.
I běžný uživatel si může nainstalovat některou z distribucí nebo si sjednat někoho znalého 🧑🔧. Pak už jen počítač používat běžným způsobem. Jde o operační systém pod GPL licencí s množstvím aplikací s otevřeným zdrojovým kódem, tzv. Open Source, který je dostupný pro volné použití. Obrovskou výhodou je, pokud si uživatel osvojí principy fungování Linuxu a dokáže používat příkazový řádek 😉. Odměnou za vynaložený čas a energii mu bude počítačový systém „ušitý“ na míru 👍.
Tvárnost Linuxu svádí k chaotickému instalování a nastavování. Avšak Linux je stabilní i v zaneseném chaosu, chybách, které jen tak neodpustí. Tímto ☝️ zásahy do systému by měly být s vědomím souvislostí a hlavně na ně nezapomenout. Snázeji se pak dohledává a provádí náprava.
- Komunitní podpora – je o pomoci na bázi uživatelských zkušeností. Sice neprovádí opravy programů, ale nahlašuje chyby, navrhuje změny vývojářům
- Oficiální podpora – obvykle placená. Zahrnuje vývojáře zaměřené na opravování chyb, aktualizace software, poskytování záruky a podporu při integraci
- Pro Xubuntu – pár odkazů pro příklad
- Uživatelské fórum v češtině – podpora i pro Xubuntu, jelikož je odnoží Ubuntu
- Ubuntu otázky a odpovědi FAQ – nejen k Ubuntu
- Xubuntu otázky a odpovědi FAQ – v angličtině
- Podpora, fórum,dokumentace – v angličtině
- Uživatelská dokumentace Xubuntu – v angličtině
- Uživatelské fórum mezinárodní – v angličtině
- Nastavení vzhledu pracovní plochy – okna, pozadí plochy …
- Nastavení Xfce panelu – jedná se o lišty, jejich nastavení, přidání …
- Správce souborů Thunar – popis, nastavení
Ano. Linux umožňuje používat uživatelské prostředí v češtině. Většina běžných aplikací (Firefox, LibreOffice, Thunderbird, …) má český překlad. Stačí mít doinstalovaný jazykový balíček a nastavit si preferovaný jazyk.
Vcelku ano, ale ne všechny. Lze je spouštět pomocí Wine , kdy se v uživatelově adresáři vytvoří adresář ~/.wine , který obsahuje vše potřebné pro běh Windows aplikací. Související je PlayOnLinux, grafická nadstavba nad Wine, která celý proces zjednodušuje a automatizuje. Má předpřipravené instalátory pro některé programy.
Linux je obecně považován za velmi odolný, avšak nikoli nezranitelný. Klíčové je dodržování bezpečnostních zásad:
1. neumožňovat napadení přes uživatelský účet (zaheslované přihlášení do systému i spořiče obrazovky, volit těžko prolomitelná hesla, apod.)
2. pravidelně zálohovat a kontrolně obnovovat 📀 (za zazálohované lze považovat pouze to, co je i obnovitelné 😉)
3. nenechávat volně dostupná média s citlivými daty (USB flashdisky, externí disky, apod.)
4. instalovat pouze z ověřených zdrojů, repozitářů
5. udržovat systém aktualizovaný
6. použít antivir (i když je Linux vůči virům relativně imunní) při sdílení souborů mezi systémy, aby se vir nepřenášel
7. používat tzv. firewall s pravidly pro přístup z internetu do počítače i zpět a omezit používání naslouchajících aplikací
8. zabezpečit úložiště pomocí RAID (při poruše disku, zástupný disk udrží systém v chodu bez výpadku)
9. používat šifrování v komunikaci, na diskovém úložišti, apod.
10. monitorování logů (například podezřelé přihlašovací pokusy, dobývání se na porty, apod.)
Aktualizace pro Linuxu jsou. A podle použité distribuce se liší především četností a délkou podpory jednotlivých verzí. Systém lze aktualizovat buď automaticky, nebo ručně. Jinak většinou mají společné rysy:
- Bezpečnostní aktualizace (security updates)
- Aktualizace aplikačních balíčků (software updates)
- Aktualizace jádra (kernel updates)
- Distribuční upgrade (přechod na vyšší verzi distribuce)
Záleží na představě a účelu používání. Distribuce mají společný základ, ale liší se svým funkčním určením. Zvolená distribuce většinou nabízí ještě dvě své varianty – „Server“ a „Desktop“. Pro běžné uživatele je vhodná varianta Desktop, která obsahuje grafické rozhraní a běžné aplikace pro každodenní práci.
- Debian – univerzální distribuce, je základem pro:
- Ubuntu – pro začátečníky i běžné uživatele, pro každodenní práci, multimédia i internet a je základem pro:
- Xubuntu – odlehčené varianta (xfce prostředí)
- Lubuntu – nejodlehčenější varianta
- Kubuntu – neodlehčený, jiná vizuální varianta vůči Ubuntu
- Ubuntu MATE – návaznost na GNOME prostředí
- Edubuntu – zaměřená na vzdělávání (slabší podpora české lokalizace)
- Ubuntu Studio – zaměřená na multimediální práci
- Xubuntu – odlehčené varianta (xfce prostředí)
- Ubuntu – pro začátečníky i běžné uživatele, pro každodenní práci, multimédia i internet a je základem pro:
- Linux Mint – kdo přechází k Linuxu, určitá podobnost k Windows
- Fedora – pro vývojáře nebo pokročilé uživatele, zaměřená na technologie
- Arch Linux – pro pokročilé uživatele, kteří si chtějí vše nastavit od základů
- Manjaro – uživatelsky přívětivá distribuce vycházející z Arch Linuxu
- Raspberry Pi OS (dříve Raspbian) – pro počítač Raspberry Pi
Tato otázka může být aktuální jak při výběru instalačního souboru konkrétní distribuce, tak na stránkách obchodníků, kteří nabízejí software specificky označený jako „Server“ nebo „Desktop“. „Server“ je pro zpracovávání velkého objemu dat a přístupů v nepřetržitém běhu. Instalace je minimalistická, bez grafického rozhraní, kdy se vše potřebné pro konkrétní účel doinstalovává. Výsledkem je výkonnost, efektivita, stabilita a bezpečnost.
😎 počítač na doma
- běžná uživatelská činnost (internet, multimediální a kancelářské aplikace) i pro práci vývojáře
- vytváření multimédií 🎹 🎼 🎥 📷🏞️
- mutlimediální úložiště 🎥 📷 🏞️ sdílené s TV 📺 (DLNA)
- možnost tisku a skenování z domácí sítě 🖨️.
- podpora virtualizace
- MultiSeat režim (3 nezávislá „Desktop sezení“ z jednoho počítače)
- diskový prostor zabezpečný v RAID s mdadm
- další zabezpečení 🔐 (firewall, šifrované spojení, úložiště, antivir, …)
- zálohování 📀
- flexibilita systému
k tomu jsem si poskládal z komponent počítač a vybral distribuci Xubuntu.
Po zvolení distribuce Linuxu je vhodné si předem odzkoušet kompatibilitu s počítačem a to zavedením instalačního média do operační paměti počítače (bez potřeby zápisu na disk).
V dnešní době jsou v počítačích nejrozšířenější 64 bitové procesory od AMD a Intel. Pro obojí jsou instalační soubory obsahující v názvu „amd64“.
Linuxu je i o správném sestavení a nastavení 🛠️. Jinak může potrápit 🤯. Především kvůli sporné kompatibilitě některých komponent a připojitelných zařízení. Naštěstí čím dál více výrobců vydává ovladače už i pro Linux a nebo jsou vytvářeny alternativy Linuxovou komunitou. Stejně tak je tomu u aplikací.
😎 Vybral jsem si Xubuntu 24.04 LTS, který běh z instalačního média před instalací umožňuje. Stačí si vypálit instalační DVD z iso souboru staženého ze stránky https://cdimage.ubuntu.com/xubuntu/releases nebo si vytvořit Instalační USB flashdisk .
Po odzkoušení jsem se pustil do Instalace Xubuntu. Následně ještě do Nastavení Xubuntu .